Českomoravská kynologická unie
ŘÁD OCHRANY ZVÍŘAT PŘI CHOVU
PSŮ
doporučená metodika
Článek 1
Název a sídlo žadatele
(1) Tento řád ochrany zvířat při chovu byl zpracován
a je určen pro Českomoravskou kynologickou unii se
sídlem Jankovcova 53/1522, 170 00 Praha 7, IČ 69781621,
zastoupenou předsedou (kterým je volený funkcionář),
tel. 234 602 275, fax: 234 602 278, e-mail: cmku@cmku.cz
(dále jen „ČMKU“).
(2) ČMKU je sdružením právnických osob. Její činnost
je zaměřena výhradně na zájmovou, obecně prospěšnou
kynologickou činnost. Seznam právnických osob - členů
ČMKU je uveden v Příloze č. 1 tohoto řádu ochrany
zvířat při chovu.
(3) Tento Řád je doporučený pro všechny členy ČMKU
a jejich členy - fyzické osoby. Členové klubů jsou
povinni se s tímto Řádem seznámit a řídit se jím.
Článek 2
Účel a cíle Řádu
(1) Účelem Řádu je metodicky stanovit podmínky a
pravidla chovu a ustájení psů podle současných požadavků
na ochranu zvířat a péči o jejich pohodu. Cílem Řádu
je zabezpečení ochrany psů při chovu a zajištění jejich
pohody, dále informovanost chovatelů a držitelů psů
o podmínkách ochrany zvířat, aby mohli zabezpečit
stanovené podmínky a zlepšování ochrany psů a činností
chovatelů.
Cílem chovu psů v rámci ČMKU je chov čistokrevných
plemen psů s průkazem původu, při zachování biologického
zdraví každého jedince, charakteristických vloh a
vlastností specifických pro jednotlivá plemena tak,
jak jsou popsána standardy Mezinárodní kynologické
federace – Federation Cynologique Internationale (dále
jen „FCI“), nebo národními standardy v případě plemen
FCI dosud neuznaných.
Řád je základní normou pro zájmový chov plemen psů
začleněných do ČMKU.
(2) Řád nenahrazuje ustanovení a podmínky stanovené
právními předpisy, zejména zákonem č. 246/1992 Sb.,
na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších
předpisů, zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči
a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární
zákon), ve znění pozdějších předpisů (např. doklad
o provedení stanovených vyšetření zvířat, kontrola
zdravotního stavu zvířat).
Článek 3
Druh chovaných zvířat, biologická charakteristika,
fyziologické a etologické nároky zvířat
(1) Druh chovaných zvířat:
Pes domácí (lat. Canis familiaris), řád šelmy (Carnivora),
čeleď psovití – psovité šelmy (Canidae).
Chována jsou všechna plemena psů popsaná jednotlivě
standardy FCI nebo národními standardy v případě plemen
FCI dosud neuznaných (tzv. národní plemena). Jedná
se pouze o psy s průkazem původu. Seznam plemen a
jejich zařazení do skupin FCI i seznam národních plemen
je uveden v Příloze č. 2 k tomuto Řádu.
Podle vlastností je základní dělení plemen psů do
celkem 10 skupin FCI následující:
Skupina I. Pastevečtí a honáčtí psi kromě švýcarských
salašnických psů
Skupina II. Pinčové, knírači, molosové a švýcarští
salašničtí psi
Skupina III. Teriéři
Skupina IV. Jezevčíci
Skupina V. Špicové a primitivní plemena
Skupina VI. Honiči, barváři a příbuzná plemena
Skupina VII. Ohaři
Skupina VIII. Retrívři, slídiči a vodní psi
Skupina IX. Společenští a doprovodní psi
Skupina X. Chrti
Úplný seznam plemen FCI je zveřejněn na adrese www.fci.be
pod ikonou „standardy“.
Plemena dosud neuznaná FCI, jinak zvaná národní plemena,
tvoří samostatnou skupinu.
Úplný seznam národních plemen zastřešených ČMKU je
možno najít na adrese www.cmku.cz pod odkazem „plemena“.
(2) Základní biologická charakteristika:
Pes je savec, masožravá šelma.
Smysly psa: vynikající čich, velmi dobrý sluch, zrak
je méně významný - slabší, pes vnímá barvy ne zcela
shodně s člověkem.
Potrava psa: převážně, ale nikoliv výhradně masitá.
Sociální vztahy a chování: pes je smečkové zvíře s
rozvinutým sociálním chováním. Smečky jsou založeny
na hierarchickém rodinném principu s přirozenou dominancí
rodičovského páru, což je při správné výchově dobře
využitelné pro soužití s člověkem. Pes je teritoriální
zvíře, především hlídač. Pro psa je přirozené lovecké
chování a je pro něj typická spolupráce při lovu.
Lovecké chování je u některých plemen utlumeno.
Vztah k lidem: pes je vynikající společník, pomocník
člověka při různých činnostech.
Kontakt psa se smečkou (i lidskou v přeneseném slova
smyslu) je naprosto nezbytný.
(3) Fyziologické a etologické nároky podle věkové
kategorie psů s přihlédnutím ke kohoutkové výšce a
váze dosažené v dospělosti:
Nároky jednotlivých plemen psů jsou různé.
Základní dělení psů podle kohoutkové výšky dosažené
v dospělosti je na malá plemena do kohoutkové výšky
50 cm a velká plemena nad 50 cm. Podle tohoto základního
dělení se zařazují psi a feny do chovu viz čl. 8 tohoto
Řádu.
Podle váhy dosažené v dospělosti je základní dělení
plemen následující:
- trpasličí plemena (v dospělosti do 5 kg), štěně
do 6 - 7 měsíců věku
- střední plemena (v dospělosti do 25 kg), štěně do
12 měsíců věku
- velká plemena (v dospělosti do 40 kg), štěně do
18 měsíců věku
- obří plemena (v dospělosti nad 40 kg), štěně do
24 měsíců věku
Výše uvedenému schématu odpovídají nároky na častější
krmení (až 6x denně) a druh potravy pro štěňata. Výživa
rostoucího psa zvláště velkých a obřích plemen by
měla zohledňovat prevenci nadměrně rychlého růstu
a prevenci nadbytku vápníku v krmné dávce.
Dospělí psi malých a trpasličích plemen jsou zpravidla
velice živí, aktivní a potřebují velké množství energie.
Psi jsou krmeni zpravidla 1 krmnou dávkou denně, což
platí i pro plemena velká a obří, u kterých je ale
v dospělosti energetická náročnost nižší.
Pro psy pracovní a ve sportovním výcviku je vhodný
vyšší počet krmných dávek denně, energetická hodnota
krmiva musí odpovídat nárokům kladeným na psa.
Březí a kojící feny je také nutno krmit častěji, krmná
dávka se zvyšuje až na dvojnásobek. Fenu v poslední
třetině březosti a fenu kojící je vhodné krmit potravou
odpovídající štěněčí.
Staří psi - psi začínají stárnout v závislosti na
plemenu v různém věku. Obecně platí, že délka života
u psů velkých plemen je kratší než u plemen malých.
U velkých a obřích plemen se za seniora považuje pes
ve věku od 7 let, u malých a trpasličích plemen až
ve věku od 10 - 12 let. Stárnutím organismus slábne,
běžné fyziologické pochody jsou zpomalené. Tomu odpovídá
nutriční skladba potravy, 2 krmné dávky denně se doporučují.
Psům v každém věku je nutné zajistit volný přístup
k pitné vodě, dostatek volného pohybu a kontakt se
smečkou (viz čl. 3 (2) tohoto Řádu).
(4) Chovem sledované vlastnosti nebo znaky psů jsou
následující:
Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba čistokrevných
psů s průkazem původu, respektující zásady genetického
zdraví jedince i celé populace. Informace o kontrole
zdraví a dědičných vlastností jsou popsány v čl. 5
(3) tohoto Řádu.
Chovem je sledováno zachování biologického zdraví
každého jedince a charakteristických vloh a vlastností
specifických pro jednotlivá plemena. Toho lze dosáhnout
pouze cíleným výběrem biologicky i geneticky zdravých
jedinců do chovu. Při výběru do chovu rozhoduje v
prvé řadě co největší shoda jedince s požadavky, které
na něj klade standard plemene. (Pozn. standardy plemen
FCI zpravidla obsahují klausuli: „Diskvalifikován
musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují
fyzické abnormality nebo poruchy chování“). Podmínky
pro chovné jedince viz čl. 8 tohoto Řádu. O zařazení
jedince do chovu rozhodují odborníci z řad chovatelů
a rozhodčích exteriéru psů a to jak na výstavách,
tak na svodech mladých, bonitacích či popisných přehlídkách.
Při zařazování jedince do chovu musí být přihlédnuto
ke stanovisku veterinárního lékaře, při posuzování
eventuelních dědičných vad, které mohou ovlivnit zdravotní
stav jak daného jedince, tak jeho potomstva.
Čistokrevný pes je dědičně zdravý tehdy, jestliže
zdědí standardní znaky, plemenný typ a povahu, jež
jsou pro plemeno typické, nezdědí však dědičné vady,
které by mohly nepříznivě ovlivnit funkční zdraví
jeho potomků. Je třeba dbát na to, aby nedocházelo
ke zveličování a přehánění plemenných znaků, které
by následně mohlo nepříznivě ovlivnit funkční zdraví
psů. Do chovu nejsou připuštěni zejména psi, kteří
mají vady, jež je z chovu vylučují. Jedná se např.
o slabé povahy, vrozenou hluchotu nebo slepotu, zaječí
pysk, rozštěp patra, značné vady chrupu a anomálie
čelistí, oční choroby jako PRA, epilepsii, kryptorchismus,
monorchismus, albinismus, nesprávné zbarvení, jakož
i zjištěné těžké dysplazie kyčelních a loketních kloubů,
eventuelně luxace pately (čéšky). Chov na těchto jedincích
lze považovat za týrání chovem, ke kterému nesmí dojít.
Psi, kteří nejsou zcela dědičně zdraví, nemohou být
zařazováni do chovu. Pokud tomu odpovídá jejich zdravotní
stav, jsou využíváni především jako společníci lidí
a nemohou být utráceni. Viz čl. 5 (4).
(5) Chovatel musí být schopen:
a) rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního
stavu psů,
b) zjistit změny v chování psů,
c) určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování
zdraví a pohody psů.
Článek 4
Objekty, zařízení a vybavení pro chov psů
Chovatel je povinen udržovat co nejlepší úroveň chovu
psů. Je povinen psům zajistit odpovídající ustájení,
krmení, ošetřování a zejména socializaci prostřednictvím
kontaktu s lidmi, jinými psy, jiným prostředím. Měl
by mít v držení pouze takový počet psů, o které je
schopen se řádně starat, zajistit jim individuální
péči a dostatek pohybu. Starým a nemocným psům musí
zajistit zvýšenou péči a pozornost, stejně tak březím
a kojícím fenám a štěňatům. Pro chov a držení psů
je nutné vytvořit podmínky v souladu s platnou legislativou.
(1) Zásady pro budování a provoz objektů, zařízení
a vybavení pro chov psů a péče o ně jsou následující:
Držení a chov psů v bytě.
Tento Řád pojednává o psech v zájmových chovech. Tito
psi jsou především společníci lidí a jsou zpravidla
chováni v bytě chovatele, drženi v bytě držitele.
Takto držení psi nesmí být trvale umístěni v uzavřené
kleci. To je přípustné pouze v mimořádných případech
a na dobu nezbytně nutnou (např. onemocnění, zranění
psa, nutnost udržet jej v klidu). Psům musí být dána
možnost volného pohybu mimo jimi obývané prostory
alespoň 1x denně. Psům je nutno umožnit základní potřebu
vyměšování několikrát denně. Plochy určené pro pobyt
v bytě musí být tak velké, aby se pes mohl volně pohybovat.
Prostory musí být čisté a suché. Denní světlo je nezbytné.
V místnostech je nutné zajistit větrání a vhodnou
teplotu (ideální 18 - 20o C). Psům musí být vyhrazeno
nerušené místo pro odpočinek Psi musí mít trvale zajištěn
přístup k pitné vodě. Pro březí, rodící a kojící feny
je bezpodmínečně nutné zajistit nerušené místo. Zřízení
porodního boxu a boxu pro fenu se štěňaty se doporučuje.
Štěňatům, která dosud nemají termoregulační schopnost,
je nutno zajistit odchov v místnosti s teplotou 25
- 30o C bez průvanu.
Držení a chov psů mimo byt.
Psy je dále možno držet ve vhodných uzavřených prostorách
mimo byt, např. v psincích nebo v částečně otevřených
prostorách - v boxech a kotcích.
a) velikost prostor je následující:
Držení
a chov psů v boxech – minimální rozměry zařízení |
hmotnost
psav kg |
min.
plocha podlahy boxu pro 1 psa v m2 |
minimální
plocha přilehlého výběhu na 1 psa v m2 |
do
3 psů |
více
než 3 psi |
do 6 |
0,5 |
0,5 |
0,5 |
6 - 10 |
0,7 |
1,4 |
1,2 |
10 - 20 |
1,2 |
1,6 |
1,4 |
20 -30 |
1,7 |
1,9 |
1,6 |
nad 30 |
2,0 |
2,0 |
1,8 |
b) vybavení a zabezpečení pro ochranu a pohodu zvířat
je následující:
Drženým psům musí být poskytnuta alespoň jedenkrát
denně možnost volného pohybu mimo box, pokud možno
na volném prostranství v exteriéru. Pohyb v krytých
prostorách např. při nepříznivém počasí je možný.
Plochy určené pro výběh musí být tak velké, aby se
pes mohl volně pohybovat. Psům musí být umožněna základní
biologická potřeba vyměšování několikrát denně. Jejich
výkaly musí být z klecí a boxů pravidelně odstraňovány.
Boxy a klece musí být udržovány čisté, suché a bez
parazitů. Psi nesmí být v boxech trvale uvazováni.
Pokud jsou psi drženi v uzavřených prostorách, musí
zde být zajištěn přístup denního světla, musí být
zamezeno vlhkosti a průvanu. Požadovaná teplota 18
- 20o C. Každý pes musí mít zajištěn tepelně izolovaný
prostor na odpočinek. V boxu musí být napáječka nebo
miska s pitnou vodou.
c) povrch použitých prostor je následující:
Podlahy boxů nesmí být mřížové, pokud jsou takové,
celá plocha musí být pokryta vhodným materiálem, který
zamezí propadnutí tlapky (např. koberec, vhodné materiály
ze dřeva, papíru a kombinací obou, zdravotně nezávadné).
Dělící stěny mezi boxy musí být utvářeny tak, aby
se psi nemohli vzájemně poranit. Snadné čištění a
možnost dezinfekce povrchů je nutná. Chovatelská zařízení
musí být konstruována tak, aby bylo zabráněno zranění
a utrpení zvířat.
d) prostor je zabezpečen před nepříznivými klimatickými
vlivy a je zajištěno zastínění, a to takto (týká se
zejména boxů):
Psi musí mít možnost volného přístupu k chráněnému
místu, kde najdou útočiště před extrémními teplotami
a dalšími vlivy počasí. V boxu je umístěna vhodná,
pokud možno izolovaná bouda jako místo pro nerušený
odpočinek. Velikost boudy odpovídá tělesným rozměrům
psa. Pes musí mít možnost si v boudě pohodlně lehnout
a postavit se.
e) způsob a četnost denního krmení a napájení je následující:
Psi musí mít trvale volný přístup k čisté pitné vodě.
Četnost krmení odpovídá plemenu a věku. Základní schéma:
štěňata do věku 1/2 roku cca 6x denně, mladí psi ve
vývoji, psi v pracovním výcviku a březí feny cca 2x
denně, dospělí jedinci 1x denně, staří psi cca 2 x
denně. Podrobnější schéma krmení viz článek 3. (3).
Častější krmení - rozložení denních krmných dávek
je možné.
f) nároky na zabezpečení potřebných krmiv a jejich
nezbytné zásoby jsou následující:
Psy je nutno krmit potravou vhodnou pro masožravce
v množství dle plemene, kde základním kriteriem je
velikost psa. Základní složení tvoří cca 60% masa
a 40% přílohy. Krmení je možno připravovat individuálně
jako vařenou stravu, kdy základem je čerstvé maso,
zmrazené masové polotovary a příloha jako rýže, ovesné
vločky či těstoviny. Doporučuje se tuto stravu doplňovat
krmnými a vitamínovými doplňky. Dále je možné krmit
vhodnými průmyslovými krmivy (granule pro psy, psí
konzervy), které tvoří kompletní, vyváženou stravu.
Podávání vitamínových doplňků je nutné u méně kvalitních
průmyslových krmiv. V případě podávání superprémiových
krmiv jsou vitamínové doplňky nevhodné. Dávkování
doporučuje výrobce průmyslového krmiva.
(2) Psi mají k dispozici tato zařízení:
Vhodný box, vyhrazené místo na ochranu před nepříznivými
vlivy počasí, místo na spaní, vybavení pro dodávku
pitné vody. V chovatelských zařízeních, kde je ustájeno
více jedinců se musí zřídit porodní boxy a oddělená
místa pro kojící feny se štěňaty. V těchto místech
je nutno zajistit teplotu 25 - 30oC pro malá štěňata,
která dosud nemají termoregulaci. Místo musí být světlé
(denní světlo), čisté, suché a bez průvanu. Fena musí
mít k dispozici porodní bednu, která umožňuje bezproblémový
odchov štěňat. Rozměry se řídí velikostí plemene.
Bedna musí být opatřena vhodným, snadno dezinfikovatelným
a čistitelným povrchem a snadno měnitelnou podestýlkou
(látka, sláma,…). Fena musí mít dostatek místa na
ležení. Boky porodní bedny je vhodné opatřit zarážkou
(podle velikosti štěňat), pod kterou se mohou štěňata
schovat a ochránit se tak proti zalehnutí fenou.
(3) Zamezení úniku psů z chovatelského zařízení:
Chovatelské zařízení musí být konstruováno tak, aby
bylo možné předejít nechtěnému úniku psů mimo vyhrazené
prostory. Vstupy do klecí, boxů a chovatelských zařízení
je nutno zajistit proti nechtěnému otevření zevnitř.
Výběhy je nutno oplotit tak, aby se psi o oplocení
nezranili, ale nepřekonali je. Majitel chovatelského
zařízení je povinen pravidelně kontrolovat kvalitu
zařízení a zajistit včas opravy tak, aby úniku psů
předešel.
(4) K desinfekci a čištění jsou používány nedráždivé
látky a prostředky. V době provádění desinfekce nemají
zvířata přístup do prostoru, kde je desinfekce prováděna.
(5) Chovatel zajistí nebo manipuluje se psy tak,
aby:
a) se psy bylo zacházeno klidně a rozhodně a měli
zabezpečenou pohodu, nebyli drážděni nebo týráni a
bylo minimalizováno riziko jejich poranění;
b) osoby manipulující se psy přistupovaly k nemocnému
či poraněnému psu vždy se zvýšenou opatrností, a aby
zvláštní pozornost věnovaly přístupu ke psům, kteří
se projevují jako nebezpeční a při zacházení s nimi
byly jištěny další osobou;
c) při provádění speciálních úkonů, např. veterinárních
zákroků, které provádí odborně způsobilá osoba, byl
na místě, kde se zákrok provádí, potřebný počet dalších
poučených osob;
d) při provádění zvláštních úkonů u neklidných psů
byly použity vhodné prostředky k fixaci psa, nebo
podán zklidňující preparát veterinárním lékařem;
e) osoby manipulující se psy věnovaly zvýšenou pozornost
zvířatům v situacích doprovázených hlukem nebo jinými
negativními podněty,
f) osoby manipulující se psy byly informovány o opatřeních
v případě mimořádných opatření (např. útěk psa mimo
vyhrazené prostory, požár) a zabezpečily ochranu psů
před utrpením a vznikem nebezpečných situací,
g) chovatel zabezpečí hygienu, výživu a bezvadný zdravotní
stav psů, u seniorů a hendikepovaných psů co nejlepší
zdravotní stav,
h) chovatel zajistí odborné služby veterinárního lékaře,
zejména pravidelné prohlídky a očkování držených psů.
Článek 5
Zákroky spojené s ochranou psů, zajištění jejich zdraví
a pohody
(1) K ochraně psů, zajištění jejich zdraví a pohody
se provádějí tyto zákroky:
kromě zajištění vhodného prostoru a krmení viz čl.
4 je povinností chovatele zajistit psu povinné každoroční
očkování proti vzteklině a další vakcinaci dle doporučení
příslušného veterinárního lékaře s přihlédnutím k
nákazové situaci v místě bydliště. Dále je nutné zajistit
pravidelné odčervování psů dle věku, nákazové situace
a doporučení veterinárního lékaře. Chovatel - držitel
psa je povinen pravidelně kontrolovat:
- čistotu a zdravotní stav uší a očí,
- kůži a srst na výskyt vnějších parazitů,
- chrup a dásně s ohledem na jeho stav (zlomený zub,
zánět, zubní kámen...)
- délku drápků
- případně stav análních žlázek.
(2) Péče o feny ve stadiu rozmnožování a o feny a
štěňata po narození je zajišťována takto:
- zvýšeným dozorem nad březí, rodící a kojící fenou,
- zvýšenou kvalitou a četností denních dávek krmiva,
- zvýšením dodržování hygieny jak u feny, tak u chovatele,
- pokud to vyžaduje zdravotní stav feny, nebo s ohledem
na počet štěňat, zajištěním kojné feny nebo umělé
výživy pro štěňata,
- zajištěním pohody feny a vrhu viz čl. 4. (2) tohoto
Řádu.
(3) Zásady sledování dědičnosti zdraví a sledovaných
genetických znaků:
Prostřednictvím kontrol či přejímek vrhů, kontrolou
mladých jedinců na svodech a kontrolou dospělých jedinců
při zařazování do chovu jsou kontrolovány základní
zdravotní parametry a plemenné znaky.
Prostřednictvím veterinárních lékařů, zejména specialistů
na jednotlivá onemocnění psů jsou kontrolována zdravotní
kriteria, jako je:
- stupeň dysplazie kyčelního kloubu (DKK) a lokte
(DKL),
- stupeň luxace čéšky (LP),
- kontrola dědičných očních chorob (např. PRA)
- kontrola srdečních onemocnění
a další dle problematiky jednotlivých plemen.
(4) Psi, kteří nevykazují všechny vlastnosti požadované
standardem, ať už se týkají zdraví nebo exteriéru
a nejsou zařazeni do chovu, působí zpravidla jako
společníci lidí. Zpravidla nejsou využíváni ani k
práci či lovu. Nároky na ně kladené musí být přizpůsobeny
zejména jejich zdravotnímu stavu. Takoví jedinci nemohou
být utráceni.
(5) V chovu chovatel zajistí:
a) veterinární péči a prevenci formou zabezpečení
pravidelných veterinárních prohlídek, které provádí
veterinární lékař,
b) udržování ideálního výživného stavu psů používáním
kvalitního krmiva,
c) pohodu psů vhodným ustájením, kontaktem s člověkem
a jinými psy, nerušeným odpočinkem, zajištění kontaktu
s ostatními zvířaty,
d) očkováním - ze zákona je povinná každoroční opakovaná
vakcinace proti vzteklině, další očkování dle dané
nákazové situace a doporučení ošetřujícího veterinárního
lékaře.
e) pravidelná odčervení profylaktická 2 - 4x ročně,
léčebná při výskytu vnitřních parazitů.
(6) Označování psů provádí pouze veterinární lékař
nebo osoba odborně způsobilá podle § 59 veterinárního
zákona. Psi jsou označováni tetováním (ucho nebo slabina)
nebo čipováním. Obojí označení je možné. Zda bude
pes označen čipem nebo tetováním a lokalizaci tetování
určí členský subjekt ČMKU - chovatelský klub, který
řídí chov plemene. Umístění čipu je jednotné, na krku
z levé strany.
(7) Kupírováním uší se rozumí kosmetický zákrok na
obou stranách hlavy zvířete, v jehož důsledku dochází
v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce a tím ke
změně vzhledu zvířete. Kupírování uší se podle ustanovení
§ 4 odst. 1 písm. g) zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu
zvířat proti týrání považuje výslovně za týrání.
Zákon na ochranu zvířat proti týrání zakazuje propagaci
týrání. Za propagaci týrání se podle § 4a považuje
zejména: vystavování, jiné demonstrace nebo předvádění
zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v §
4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení nebo svodu
zvířat. Toto ustanovení považuje za propagaci týrání
zvířat předvedení kupírovaného jedince na jakékoliv
veřejné akci. Na akcích ČMKU je zakázáno předvádění
psů s kupírovanýma ušima.
Článek 6
Povolené způsoby usmrcení nebo zákroky k regulaci
populace
(1) Povolené zákroky k regulaci populace provádí
pouze veterinární lékař.
(2) Usmrtit psa může pouze veterinární lékař po posouzení
jeho zdravotního stavu, a to v souladu se zákonem
č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve
znění pozdějších předpisů. Důvodem k usmrcení může
být pouze:
- slabost,
- nevyléčitelná nemoc,
- těžké poranění,
- genetická nebo vrozená vada,
- celkové vyčerpání nebo stáří zvířete,
jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením.
(3) V žádném případě není povoleno utrácet tzv. nadpočetná
štěňata, nebo štěňata, která vykazují nežádoucí exteriérové
znaky pro dané plemeno (např. nestandardní zbarvení).
Článek 7
Přeprava zvířat
(1) Přeprava psů musí být prováděna v souladu se
zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání,
ve znění pozdějších předpisů, s vyhláškou č. 193/2004
Sb., o ochraně zvířat při přepravě.
(2) Psy lze přepravovat pouze v dopravních prostředcích,
které jsou konstruovány tak, aby technicky zabezpečily
pohodu psů, minimalizovaly možnost jejich zranění
při přepravě, umožňovaly pravidelnou kontrolu stavu
zvířat a jejich pohody a splňovaly technické požadavky
a měly stanovené vybavení.
a) Přeprava autem.
Psi musí mít zajištěn dostatek prostoru, aby mohli
zaujmout přirozenou polohu, která jim umožní korigovat
pohyby vozidla. Psi musí být umístěni ve vozidle tak,
aby neohrozili ani řidiče ani sebe. Psy není dovoleno
přepravovat v uzavřených prostorách aut bez dostatečného
přístupu světla. Přepravní prostor musí být také dostatečně
větratelný. Při přepravě musí být psi pod dohledem
člověka. V případě delší přepravy musí být psi krmeni
a napájeni častěji, krmeni minimálně 1x za 12 hodin,
napájeni minimálně 1 x za 4 - 6 hodin dle klimatických
podmínek. Psům musí být umožněno pravidelné venčení
a musí mít možnost venčení alespoň v intervalech,
na jaké jsou zvyklí.
b) Přeprava v přívěsných vozících aut.
Je povolena pouze ve vozících, které jsou speciálně
uzpůsobeny přepravě zvířat dle technického osvědčení.
Podmínky obdobné jako v čl. 7 (2) a).
c) Přeprava dopravním prostředkem, kdy pes je umístěn
v přepravním boxu.
Rozměry přepravního boxu musí psu umožnit alespoň
pohodlné ležení. Dvířka boxu musí být zajištěna proti
samovolnému otevření zevnitř. Pokud je pes přepravován
v boxu, který mu umožňuje pouze pohodlné ležení, může
být takto přepravován po dobu maximálně 6 hodin. Pokud
cesta přesáhne tuto dobu, může být pes přepravován
pouze v boxu, který je popsán v čl. 7 (2) f). Ostatní
podmínky obdobné jako v čl. 7 (2) a).
d) Přeprava hromadnou dopravou.
Podmínky umístění psa určuje dopravce, za pohodu psa
odpovídá držitel, resp. doprovod psa.
e) Ponechání psa v uzavřeném dopravním prostředku
bez dozoru člověka.
Toto je povoleno pouze výjimečně a krátkodobě. Psu
musí být v takovém případě zajištěn dostatek vzduchu,
prostoru, případně světla a dále vhodná teplota prostředí
(např. funkční klimatizace v létě a topení v zimě).
Delší ponechání psa v uzavřeném prostoru dopravního
prostředku může být považováno za týrání.
f) Letecká přeprava.
Podmínky přepravy psů určuje dopravce. Držitel psa
však musí zajistit, aby pes byl při přepravě ochráněn.
Přepravní kontejnery musí mít takové rozměry, aby
pes mohl přirozeně stát, snadno se otočit a bez problémů
si lehat a vstávat. Rozměry přepravních boxů se odvozují
od velikosti psa. Délka boxu odpovídá délce psa měřené
od čenichu po nasazení ocasu. Výška boxu nesmí být
nižší než je výška přirozeně stojícího psa včetně
uší, pokud jsou postaveny. Šířka boxu je dvojnásobkem
šířky těla psa, měřené v nejširším místě těla. Pokud
jsou boxy plastové z houževnatého materiálu, musí
být opatřeny dvířky z kovu, se zámkem, který znemožňuje
otevření zevnitř.
(3) V prostorech přepravních prostředků, v nichž
jsou přepravováni psi, se nesmí manipulovat s volným
ohněm, nesmí být současně přepravovány předměty, které
by mohly nepříznivě ovlivnit pohodu psů nebo poškodit
jejich zdraví, zejména látky dráždivé a hořlaviny.
(4) Osoby, které se psy manipulují, jsou poučeny
zejména v oblasti zacházení se psy.
Článek 8
Podmínky pro chovné psy a feny
Základní podmínky pro chov psů jsou následující:
a) reprodukce chovných zvířat je přípustná u:
- malých plemen do 50 cm kohoutkové výšky ode dne
ukončeného 14. měsíce věku až do dne ukončeného 8.
roku věku u fen, ode dne ukončeného 14. měsíce až
neomezeně u psů.
- velkých plemen nad 50 cm kohoutkové výšky ode dne
ukončeného 17. měsíce věku až do dne ukončeného 8.
roku u fen, ode dne ukončeného 17. měsíce až neomezeně
u psů.
Pokud se tedy fena malého plemene narodila např. 1.ledna
2009, může být poprvé kryta 1.března 2010.
- u fen, které ukončily 8. rok věku, je možné zabřeznutí
pouze na základě potvrzení veterinárního lékaře o
vyšetření zvířete na začátku říje s dobrozdáním, že
zdravotní stav březost umožňuje bez nadměrných rizik,
b) fena kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá
její zdravotní kondici podle posouzení veterinárním
lékařem, ostatním životaschopným štěňatům musí chovatel
zajistit náhradní výživu,
c) maximální počet vrhů u chovné feny je 3 za období
24 měsíců, včetně vrhů, kdy fena porodí pouze jedno
štěně, ideální počet je jeden vrh ročně,
d) minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů.
e) chovatelům je zakázáno neodborně zasahovat do průběhu
porodu, způsobem, který zvyšuje bolest nebo poškozuje
zdraví matky nebo mláděte. V případě nutnosti je povinen
zajistit odbornou pomoc veterinárním lékařem.
f) umělá inseminace, kterou může provést pouze osoba
odborně způsobilá podle veterinárního zákona nebo
plemenářského zákona (zákon č. 154/2000 a č. 166/1999),
se nesmí používat mezi jedinci, kteří se již předtím
nereprodukovali přirozeným způsobem. Výjimku může
povolit P ČMKU.
g) během jednoho kalendářního dne smí chovný pes krýt
jen jednu fenu
Článek 9
Platnost a účinnost Řádu
(1) Základní pravidla pro chov psů a zejména pak
pro vystavování průkazů původu jsou zakotvena v Zápisním
řádu ČMKU a v Chovatelském řádu FCI.
(2) Tento řád byl jako doporučená metodika pro chov
psů schválen P ČMKU dne 18. června 2009
Úprava původního řádu 3523/2005-11020 z 23.2.2006
na doporučenou metodiku dle usnesení P ČMKU č. 102/06/09
ze dne 18.6.2009:
Čl. 3 (4) – Vyjmuta klauzule o výběru do chovu
Čl. 4 (1) – Vyjmuto Držení a chov psů v klecích
Čl. 8 – Úprava článku dle vyhlášky 5/2009
Platnost: Okamžitá, s přechodným obdobím do 31.12.2009
